Morava..."jinak řečeno, víno"

Letošní druhá půlka srpna byla v mém časovém diáři věnována návštěvě jižní moravy, kde jsme měli zajištěno ubytování v průměrném kempu, který přiléhal k břehu vodní nádrže Nové Mlýny III. Cestou jsme si pěkně protřepali ledviny během přejezdu nejhorší dálnice v ČR, takže zájem o anestetikum byl obrovský.

Nepíšu to tu všechno kvůli popisování zážitků z dovči, ale spíše jako doporučení, které vinařství a vinaře je dobré navštívit a ochutnat jejich skvosty. Vše vezmu chronologicky tak, jak jsme to braly mi. Není to tedy nijak ze severu na jih nebo nějak podobně. Sklípky potažmo sklepníky jsme navštěvovali zcela dle nálady a zrovna podle toho, kde jsme se nachomejtli. Je jasné, že to nejsou všechna vinařství ani výrobci. Jedná se pouze o to, co dle mně stojí za řeč a vyplatí se zde zastavit.

podoblast Mikulovská


Jako první je tu podnik Zemědělské družstvo Sedlec, které táboří v malé vesničce Sedlec nedaleko Mikulova. Toto vinařství má poněkud prapodivný název, ale to nic nemění na tom, že místní produkce vín je jedna z těch nejvybranějších. Veškeré lahve, které odtud pocházejí nesou označení Sedlecká vína a jsou plněna samotným zemědělským družstvem, které se stará i o veškeré vinice/vinohrady. Když jsme sem dorazili, tak bylo suprové to, že se akorát konal Festival "Sedleckých vín" a areál byl tak kompletně otevřen pro veřejnost. U vlezu si člověk mohl za 50Kč koupit (nebo půjčit) koštovací sklenku, se kterou poté obcházel jednotlivé kouty ZD a ochtnával jednotlivá vína. Byly zde 3 tzv. výdejní okénka, která se lišila kvalitou (logicky i cenou) prodávaného pitiva. Stánky 1 a 2 se orientovaly maximálně na výběry z bobulí, zatímco ve 3. byla k dostání i ledová popř. slámová vína.

U okénka, které bylo neblíže a nejstrategičtěji situované jsme ochutnali tuším 3 vína, přičemž se platilo za množství vína, které jste si nechaly nalít do sklenky. Průměrná cena byla 40Kč za 1dcl alkoholu. Konkrétně naše chuťové pohárky okusily tato vína; Chardonnay (2008/posdní sběr), Chardonnay (2008/výběr z cibéb) a Pálava (panenské víno/2009/výběr z hroznů). Poslední prodejní místo patřilo Ryzlinku Vlašskému (2006/ledové víno). Po cca hodince ochutnávání a mlsání místních laskomin z grilu jsme nakoupili 6 lahví a vyrazili směr další vinné zážitky. Jen tak pro příklad udávám cenu Ryzlinku Vlašského, který přišel na 500Kč za 0,5 litrů. Je ale zas pravda, že kupovat toto víno někde ve vinotéce kupříkladu u nás v LBC, tak cena nejde pod 750/láhev.


nejlepší tratě

• Kotel
• Štambery
• Stolová hora
• Nad Nesytem
• Zátiší-Hliník

 
Jako další bylo v plánu zajed do nedalekých Valtic a podívat se zde po vytipovaných lidech. Bohužel jak první, tak druhý vinař nebyl k zastižení, takže s rozporuplnýmy pocity byla peluška obrácena směr sever a započala cesta zpět k Pálavě potažmo nádržím Nové Mlýny. Po přejetí hráze mezi nádržemi II a III jsme se ocitli ve vísce Strachotín. Naše zraky se ubíraly k místnímu sklepmistru, který si dle různých zdrojů šlechtí Ryzlink Rýnský a je na něj také patřičně hrdý. Naneštěstí se tu opakoval scénař z předešlé štace, takže nikde nikdo a vína opět žádná.

Posledním cílem toho dne byla maličká obec Ivaň, vzdálená zhruba 4 km od Strachotína a situovaná nedaleko rybníka Vrkoč. Předmětem zájmu se tu stal pan Holánek a jeho Vinařství Holánek. Po menším bloudení a radách od místních lidí, kde, že se ten chlapík vlastně nacházi, nám bylo přáno jej nalézt. Nepatrný obchůdek se nalézá hned za obecní farou a je tak snadno k přehlédnutí. V místnosti cca 3x3 se už tísnilo 6 lidí, takže jsme chvilku počkali, než pocestní doplní zásoby pitiva a pak taky nakoukli dovnitř. Výběr vín vcelku slušný, stejně tak jako prodej doplňkových předmětů (dekantační karafy, sklenky, pochutiny). Veškeré produkty v policích pocházely z nejlepší viniční tratě, kterou vinařství disponuje - Aebis. U této trati je kladen důraz na její eko/bio provoz, takže chuť samotných hroznů je drobátko neobvyklá. Pán co tu prodával (nikoli majitek vynařství) byl vcelku namyšlený a neomalený, takže dohoda a případné dotazy na určitá vína předem padla. Přesto jsme si vybrali a nakoupili 4x Cabernet sauvignon (2009/výběr z hroznů) a 1x Ryzlink Vlašský (2009/výběr z hroznů). Po odjezdu od Holánka na nás čekala už jen cesta do chatky, víno z vrátnice a nějaké ta Plzňa v nedaleké hospůdce při břehu vody. 

nejlepší tratě 

• Aebis
• Vinohrady
• Pod vinohrady

podoblast Velkopavlovická

Dalšího dne naše benzínové kroky mířily směrem ku Břeclavi. Jako první byla na řadě vesnice Rakvice a místní vinař Miloš Michlovský. Jeho podnik Vinselekt Michlovský je už pěknou řádku let vyhlašován jako nelepší vinařská společnost České Republiky a nutno podotknout, že né náhodou.Víno od tohoto pána je skutečně asi to nejlepší, co lze v našich končinách dostat. Po příjezdu do nic moc komplexu starých kravínů a moderních tanků na víno jsme si nebyli moc jisti, zda to bylo dobře sem zavítat. Tak či tak nám za chvilku přišel otevřít místní zaměstnanec a odkázal nás směrem k podnikové prodejně. Zde se nás ujala milá paní, ze které vypadlo, že je manželkou p. Michlovského. Dá se říct, že nám bylo umožněno zůstat v klimatizované místnosti s předpisovým uložením jednotlivých lahví jak dlouho chceme. Díky tomu jsme si prohlídli veškeré víno, které bylo možné zakoupit a pečlivě vybrali. Nakonec vyhrály tyto dvě lahve; Ryzlink Vlašský (2005, výběr z bobulí) a Pálava (2007, výběr z hroznů). Nákup za bezmála 1100 Kč byl hotov, takže nezbývalo než se rozloučit s paní majitelovou a zvednout kotvy. Ještě stojí za zmíňku archiv, který je též možné probrat. Nachází se zde takové skvosty jako Malverina z roku 2003 popř. Cabernet Sauvignon 1999, takže je co obdivovat. 

nejlepší tratě 

• Purmice
• Goldhamer
• Na štěrkách
• Nová hora
• Trkmansko
• U majáku

Po podjetí dálnice D2 se po pár minutách ocitáme ve Velkých Bílovicích. Opět jdeme na jistotu a tak od prvních chvil hledáme určité číslo baráku, kde by se měl nacházet manželský pár Hana a František Mádlovi. Po několika přehmatech jsme na místě. Jak už je ale dobrým zvykem, nikoho v domečku nenacházíme a už vcelku vytočeně odjíždíme. Naší poslední šancí je trafika uprostřed obce, kde nám vstřícná paní trafikantka poradí, kde, že se to ono vinařství Mádl nalézá. Naší hloupost při hledání z části omlouvá to, že jsou zde dva Mádlovi (bratranci), kteří vyrábějí víno. Každopádně několik set metrů opodál je starší statek s modernímy tanky na víno přímo uprostřed svého dvoru, takže jsme tu. Kupodivu skoro hned po příjezdu vylézá z podstivých vrat nějaký mladší pán a ptá se, po čem se sháníme. Když vyslechne naší prosbu koupit od p. Mádla Sauvignon (2006/výběr z bobulí), na který je dle svých slov velmi pyšný, vesle prozradí, že je syn onoho vinaře. Po několika slovech uvítání nás provádí celou výrobnou až do malé místnůstky, kde jsou uloženy kartony s vínem. Během ochutnávky dodává, že při procesu zrání vína byla velká sedimentace a zbytkové množství kyselin, tudíž víno bylo přejmenováno na Hibernal. Na názvu příliš nesejde, opět je to výborné sladké víno s odpovídající chutí. Bereme celý karton (6 lahví) a jako bonus dostáváme načatou koštovaci láhev. Moc příjemná návštěva rodinného prodejce.


nejlepší tratě

• Zadní hora
• Zimarky
• Stískal
• Nová hora

Po tomto obchodu ještě byla snaha o nějaké ty lahve z Templářských sklepů Čejkovice a Vína z Kobylí. Naše plány nebyly ovšem podporovány ze stran samotných sklepů, takže zde jsme nepochodili ani s kapkou. Potom už jen na něco k snědku a omrknout malý koštovací sklep nedaleko Velkých Pavlovic, kde se nalézá i futuristická rozhledna právě s onim sklepem. Výběr je ale mizerný, tudíž následuje cesta zpět do dočasného domova. 

Druhý den už je v plánu cesta zpět do Reichu. Během ní ještě narážíme na Víno Marcinčák (podoblast Mikulovská), ale vidina několikahodinového přejezdu k domu nám velí už nikam nezajíždět. Spokojili jsme se tedy s vínem Marcinčák, které bylo k mání v kempovém prodejně a bylo na velmi dobré úrovni. Jinak vinařství p. Marcinčáka se nalézá v Mikulově a specializuje se na výrobu přívlastkových, obzvláště pak ledových a slámových vín.


nejlepší tratě

• Stará hora
• Růžová hora
• Nad sklepy
• Kamenný vrch
• Daniel

Takže to bylo vše, kde bylo co k bumbání a stálo to skutečně za to. Dodávám, že se jednalo ve všech případech o vína bílá s vysokým obsahem zbytkového cukru. Snad jenom v jednom případě (Holánek) bylo k mání pouze víno polosuché, jinak samé polosladké/sladké. V případě zájmu napište, něco málo mám ještě doma, takže můžeme dohodnout privátní košt.