Samotná matka měst už silně připomínala "holomráz", jak by pohled z okna nazval Jules Verne v jeho románu Ocelové Město. Stromy zcela obsypané a zmrzlé, lidé apatičtí, auta zapadlá... To je jenom zlomek toho, co se dalo onoho večera zpozorovat. Jako obyvatel Liberce jsem byl o to udivenější, když u nás byl teprve slabší poprašek a v Praze je vždy sněhu o takových 70% méně.
Už tenhle start předpovídal nevšední večer. Na autobusáku jsem se srazil se ségrou a následně jsme vyrazili do centra. Před samotným koncertem ještě nějaký ten "hambáč" apod. a hurá najít ono magické místo, kde se to celé semele. Klub Roxy, který se zhostil pořadatelství, byl necelých deset minut chůze od MCD's. Dorazili jsme akorát, když se klub otevřel a první lidé se hrnuli dovnitř. Ve frontě nám náleželo asi 150. místo, ke kterému se vázalo cca patnáctiminutové čekání, než se dostaneme do útrob podniku. Jestli se to tak dá nazvat, tak nejzajímavější na celém čekání bylo prohlížení jídelního lístku přilehlé restaurace. Argentinská restauračka měla vcelku lákavá jídla, ale taková polívka s hovězím masem za 420Kč, to člověka rychle přejde chuť.
Po proniknutí do prvního podzemního patra náš čekal ještě nekonečný had čekající na šatnu. Tomuhle utrpení jsme se dokázali efektně a hlavně efektivně vyhnout. Namířili jsme si to k pultu s oblečením kapely, koupili nějaké to triko a mikinu a nenápadně se vmísili do fronty v místě, kde na nás přišla řada asi za 30 sekund. Tímto trochu nefér tahem nám naskočilo k dobru dobrých 20-25 minut, takže aspoň nějaký čas na obhlédnutí klubu a občerstvení. Pivo za 39 (odporný a nesmyslně ledový Staropramen), cigára (oheň neprodávali) za 80, zkrátka "lidové" ceny, jako na každé hudební akci.
Atmosféra celého večera byla velmi solidní, ale rozhodně ne taková, na jakou jsem se osobně těšil. Jelikož jsem viděl skupinu nedávno (v létě), tak jsem měl přímé porovnání obou koncertů. Oproti první příležitosti lidé méně pařili, na což nesrovnatelná návštěvnost obou akcí neměla žádný vliv, a o nějakém pogu nemohla být ani řeč. Stejně tak výběr písniček byl onehdá citlivější a lépe zapadal do kontextu. Fatální přehmaty v pořadí songů na tom měly určitě svůj lví podíl. Nevím, jak to viděli ostatní, ale na mne večer zanechal zmiňovaný dojem. Povedená akce, ale nedosáhla kvalit, na které dosáhnout měla. Tak či tak, ještě zpátky ke koncertu. Nedlouho před koncem se zranil někdo těsně před pódiem a tak byl vytažen jedním ze zpívajících dvojčat na scénu. Tady se jakš takš probral/a (do teď nevíme, jestli to byl ON nebo ONA) a crew jej vedla do zákulisí na detailnější prohlídku (nejspíš). Jinak co se hudby týče, zaznělo vše, co zaznít mělo. "Ska", "Rebelles", "Merci", "Solei" a z nové placky nejlepší skladby "Aufstehn" a "Travailler". Při produkci těchto věcí se také nejvíce v kotli pařilo a lidé se spojovali v jedno tělo a jeden hlas. Přidávali se i hloučky lidí stojících na balkonech a mimo hlavní dění, díky čemuž vznikala perfektní atmosféra. Zpěv se odehrával zhruba 50/50 co se střídání jazyků týče (viz nadpis). Z nejprotěžovanějších stylů večera lze uvést ragga, raggae, hip-hop, ska, crossover...
Některé přehrané skladby, které si vybavím (pořadí už netuším). : Ska, Aufstehn, Zeit is Geld, Poulet, Merci, Rebelles, Solei, Travailler, Resistencia, Consommation...
Povedené video shoty:
http://www.youtube.com/watch?v=dUGHc0CGmG8
http://www.youtube.com/watch?v=sEuwzZ_ShD8
Žádné komentáře:
Okomentovat